Jak je známo, 74 % všech známých zabijáků připadá na Ameriku, i když v ní žije pouhých 5 % obyvatelstva Země.
USA jsou vedoucím státem v celém západním světě v nakažení virem HIV, ve znásilňování, v těhotenství nezletilých, v pedofilii – prakticky v celém spektru sexuálních anomálií.
Více než polovina nemocničních pokojů v USA je zaplněno duševně chorými.
V USA každoročne mizí do 40 tis. dětí, ale uneseno je v celkovém množství 725 tis. dětí. Motivy těchto přestupků jsou: násilí a vražda (hlavně mladých dívek), výkupné od rodičů dítěte.
40 mln. Američanů nebo každá 4-tá žena a každý 5-tý muž, byli v dětském období (od 9 do 12 let) podrobováni sexuálnímu obtěžování ze strany příbuzných nebo známých.
1 mln dětí každoročne utíká z domu kvůli brutálnímu zacházení ze strany rodičů, 83 % z nich je z bílých rodin, mnohé z nich se stávají oběťmi sexuálního násilí. 5 tis dětí každoročne zabijí jejich rodiče.
Vzniká tu tedy otázka, co není v pořádku?
Jedna z možných příčin je ta, že jsou od svého mládí na sedativech. Proč se starat o aktivní dítě? Směrovat jeho energii do správného směru, vychovávat? Vždyť je možné mu dát tabletku a všechno bude „v pořádku“. Pouze o následcích přijímaných léků, potlačujících psychiku dítěte, nikdo nehovoří.
Narkotika pro ty nejmenší
Možná jste šťastným rodičem nádherného dítěte nebo už máte malé vnoučky. Měli byste ale vědět, že vašemu dítěti mohou být podstrčena narkotika ještě do toho, než se naučí dobře číst a psát! Pro děti je OBYČEJNÝM chováním, že když běhají, zajímá je všechno a vůbec nemají potřebu sedět na místě. Dobrý rodič tedy musí mít nemalou trpělivost a takt proto, aby nasměroval životní energii malého človíčka na tvořivé cíle. Nicméně existují i tací, kteří nazývají obyčejné dětské chování NEMOCÍ. Jsou to psychiatři, mající DOHODY s nadnárodními farmaceutickými korporacemi vyrábějícími narkotika, „skvělí učitelé“, kteří jsou podpláceni těmito farmaceutickými korporacemi nebo jsou to oběti reklam, kteří naletěli na celofánové báchorky vymývačům mozků. Všichni tito vymysleli a rozšířili novou diagnózu „syndromu nedostatečné vnímavosti a hyperaktivity“ a pokouší se „léčit“ tuto neexistující nemoc NARKOTIKY. Potom se nedivte, že učitel ve školce nebo škole někdy řekne, že vaše dítě se chová „nějak divně“ a je potřeba obrátit se na psychiatra.
Takový je obraz strašáka a „záchrany“ od imaginárních trápení, vznikajících na webové straně fondu „Pozornost“, který se, buď vědomě, nebo jen mimochodem, věnuje pohybu těchto narkotik v naší blahoslavené Vlasti: „Děti i dorostenci s ADHD syndromem často mají vážné problémy ve škole. Nepozornost, impulsivnost, hyperaktivita, neorganizovanost a jiné potíže mohou mít podíl na nedokončených úkolech, nedbalosti a destruktivním chování. ADHD je vývojová porucha mozku, kterou strádají 3-7 % dětí a 2-3 % dospělých“. Nebo by se tato porucha dala definovat jako lehká porucha, ale velmi vážné onemocnění. Děti nemají svoje chování pod kontrolou a nejsou schopné této nemoci odolávat sami. Zahraniční statistika je taková: Děti s ADHD odcházejí častěji ze školy (32-40 %), nemají žádné kamarády, nebo jen velmi málo (50-70 %), stávají se jim nehody a trpí na úrazy (30 %) a dokonce přicházejí do jiného stavu v dorosteneckém věku (20-30 %)“.
Dříve než půjdete k psychiatrovi a budete poslouchat všechny tyhle hlouposti a názvy všech neduhů, bylo by pro vás dobré vědět, jak UMÍRAJÍ děti, jež užívají preparáty na psychiku, jak se u nich projevují ABSTINENČNÍ příznaky, když jim jsou léky odebrány. Měli byste slyšet slova rodičů dětí, ZABITÝCH těmito „léky“. To je možné na webu Občanské Komise Práv Člověka (www.cchr.spb.ru).
Není to nové téma. Už dříve jsem se s ním setkal, když jsem publikoval článek o ADHD do novin. Ale to, co jsem slyšel a viděl na jednáních, kde se demonstrovaly filmy, ve kterých rodiče těchto zabitých dětí vyprávěli, jak to bylo, mně zaskočilo. Byl jsem otřesen až do morku kostí.
Přenechávám slovo dvěma znamenitým lidem: výkonnému řediteli CCHR Romanovi ČORNOMU a kandidátovi věd Vjačeslavovi POZDNJAKOVOVI.
Roman Čornyj: Diagnóza ADHD byla zrozena hlasováním v americké psychiatrické asociaci v roce 1987. Tedy: psychiatři prostou VĚTŠINOU HLASŮ určili, že ADHD existuje! To znamená, že tato diagnóza je prostě falešná, vymyšlená! Symptomy této „nemoci“, popsané v psychiatrických příručkách, jsou takové: „dítě má potíže v tom, aby dávalo pozor na detaily, dopouští se chyb při řešení domácích zadání a jiných prací, práce často vypadají neupraveně, nemůže se soustředit na vyplnění školních a jiných úkolů do jejich konce, co působí dojmem, jako by myšlenky dítěte byly někde daleko nebo prostě jen neposlouchá. Ošívá se na židli, často opouští svoje místo ve třídě i v jiných situacích, které vyžadují jeho setrvání na svém místě. Běhá sem tam nebo lozí v místech jemu neurčených, má potíže být klidným při hře nebo při odpočinku, stále se nachází v pohybu, často je přehnaně výřečný“. Budeme-li vycházet ze „symptomů“ výše, podobná diagnóza může být dána JAKÉMUKOLIV dítěti, zvláště je-li jeho dozor něčím zaměstnaný nebo podrážděný. K čemuž i dochází!“
Jaroslav Volin: „Je známo, že „léky“ od neexistujícího ADHD jsou rovny antidepresívům, vyzývají u dorostenců srdeční nemoci, dohánějí k sebevraždám nebo vraždám rodičů, vrstevníků, učitelů, sousedů“. Dr. Boman píše: „Tyto děti už nejsou hyperaktivní a netrpí nepozorností, ony jsou mrtvé. V letech 1994-2001 jsem zapsal tyto případy smrti od těchto preparátů: Stefani, 11 let, dostávala stimulátor na recept a zemřela na srdeční arytmii; Matthew, 13 let, dostával stimulátor a zemřel na onemocnění srdečního svalu; Makolej, 7 let, užíval stimulátor + ještě 3 preparáty a zemřel na zástavu srdce; Travis, 13 let, užíval stimulátor, zemřel na kardyomiopatii; Randy, 9 let, užíval stimulátor a několik jiných léků, zemřel na zástavu srdce; Kameron, 12 let, užívala stimulátor, zemřela na nenormální zvýšení počtu bílých krvinek v krvi. Příliš vysoká cena za „léčení“ „nemoci“, která ve skutečnosti neexistuje“.
5 dorostenců, kteří spáchali vraždu ve školách USA, prošli programem „řízení hněvu“ nebo jiných psychologických programů, v rámci kterých je možné užívání psychických preparátů. Ano, děti mohou vidět násilí v televizi. Ano, zbraně jsou dostupné. Ale byly stejně dostupné i před 40 lety, nicméně děti nepáchali chladnokrevné, plně plánované činy.
Roman Čornyj: „Ritalin je v Rusku zatím zakázán. Ale 13-14. dubna bylo v Moskvě vytvořeno fórum a byla přijata rezoluce, ve které prý je okolo 2 mln ruských dětí postiženo ADHD a je třeba je léčit těmito preparáty. Vystupující se zde nehanbili za otevřené lobování o potřebnosti legalizace psychotropních látek v Rusku, jakoby na „léčení“ ADHD. Zejména RITALIN. TO JE AMFETAMÍNOVÝ PREPARÁT, KTERÝ PŮSOBÍ PODOBNĚ JAKO KOKAIN. Narkoman, který dostane náhradou ritalin, nepocítí žádný rozdíl, pokud mu někdo neřekne, co je ritalin a co je kokain“.
Pokud tato anti vědecká diagnóza dostane oficiální souhlas a bude přijata v Rusku, min. 2 mln Rusů budou vystaveny NARKOTIZACI těmito preparáty. Musíme zachránit naše děti od tohoto jedu a ochránit je od CELOŽIVOTNÍHO stigmatu PSYCHIATRICKÉ DIAGNÓZY, schopnou zničit celý jejich budoucí život.
Vjačeslav Pozdnjakov: „Mám 2 vyšší vzdělání, jsem budoucí diplomovaný lékař a řeknu vám o některých „obchodních tajemstvích“ psychiatrů a psychologů. Když jsem skončil univerzitu, náš vědecký poradce řekl: „Povím vám čestně: jak se naši pacienti uzdravují, to já nevím“… Ale v podstatě, ANI JEDEN pacient psychiatra nebo psychologa se NIKDY neuzdravil! To vím přesně. A základ, kterému nás učili, byl správně stanovovat cenu za konzultaci. Základní princip – brát tolik, kolik stojí snídaně v dobré městské restauraci…“
Psychiatři a psychologové mají v oblibě se mezi sebou dělit ty technologie, jak docílit toho, aby klient stále přicházel. Tzv. „Posadit“ ho na svoje úplně nepotřebné služby. Jeden z takových způsobů je, že se mu předepíše psychotropní preparát. většina z nich totiž obsahuje NARKOTICKÉ VLASTNOSTI. A pacient se nikam neschová.
Léky, podobné ritalinu, jsou narkotikům podobné látky, které vyvolávají závislost. Když člověk po jakýchkoliv příčinách přestává tento preparát užívat, projevuje se u něho stav abstinence, jako v případě jakékoliv nelegální narkotické látky. Samozřejmě, jako malé dítě přiběhne k „dobrému lékaři“, protože je mu ZLE. A ještě jedno malé tajemství. Psychiatr může mít ještě jeden nelegální příjem za rozšiřování nějakého léku. Počítá se to jako „poděkování“ od firmy nebo těch, kdo tyto léky distribuují. To je ta samá příčina, ze které byla STVOŘENA diagnóza ADHD. Příčina toho, proč se dnes tato diagnóza tak agresivně rozšiřuje je to, že je to BIZNIS.
Nyní, když se v Americe rozšířil trend epidemie NEVYBÍRAVÝCH vražd a sebevražd žáků škol, veřejnost vysvětlila, že je to příčina užívání narkotika ritalin a jemu podobných látek na „LÉČENÍ“ ADHD. Občanská skupina se tedy zasloužila o to, že je na těchto preparátech v lékárnách „černá značka“, je to „nebezpečná látka“. V návaznosti na tom se za několik posledních měsíců umenšil o 20 % objem užívání těchto látek. Vznikl problém najít nové trhy. Doslova, jako špinavé houby, se začaly objevovat všelijaké fondy a organizace, PODPORUJÍCÍ tuto DIAGNÓZU a samozřejmě i propagování tohoto preparátu v Rusku. Žel jim pomáhají i nevelmi kompetentní lidé, kteří nejsou materiálně zainteresováni, na rozdíl od těch, co vědí, co dělají. A těch je také hodně.
Víte, kdo založil fond psychiatrů na rozšíření ADHD? Výrobce jednoho z léků, analogie na ritalin, který se nazývá „straterra“. Mimochodem, proto, abyste měli nějakou představu o poškozeních, nanesených korporacemi, povím vám, že tento preparát stojí výrobce několik centů a prodejní cena je několik stovek dolarů. Takže je pohodlné, když pacient potom bude VĚČNĚ užívat toto narkotikum. Věčný klient psychiatrů. A nejen jejich: člověk, který užívá ritalin, začíná hledat jiné, „těžší“ narkotika, jinými slovy, je připravený k jejich užívání.
Přidávám k tomu slova z vystoupení L. B. Lembrika, právníka a obhájce s ohromnou stáží, které završí obraz výše napsaného: „Kdo bude určovat diagnózu ADHD? Ano, jsou to naši vlastní psychiatři, zvyklí určovat komukoliv jakékoliv diagnózy, když to po nich vedení požaduje! Budou masově vyšetřovat děti a určovat jim diagnózu ADHD. A my se musíme smířit s tím, že se u nás objevila taková „epidemie“ ADHD za poslední roky. Přitom, pokud si všimneme totálního rozšíření bláznů mezi dětmi na západě, vyskočila při tom i spotřeba těchto preparátů. A potom najednou žádná epidemie není. Všechno jde vysvětlit velmi jednoduše: firmy potřebují zisky, tyto zisky jsou ve stovkách milionů dolarů. Myslím si, že desítky milionů z těchto firem se zasluhuje o zodpovědné masírování obecného mínění i na masáži mínění státních činovníků a lékařů“.
Preložil: OZ Biosféra www.biosferaklub.info