Kategórie

Naši partneri

Flag Counter

Pravda o soli

Co skutečně způsobuje srdeční nemoci?

Mezi snídaní, sestávající z polévky z mořských řas a rýže a večerním jídlem, které tvoří kalbi, grilovaná hovězí žebra a široká škála slaných vedlejších chodů (bančan), sní průměrný Korejec 4000 miligramů sodíku denně. Dopřávají si polévku tteokguk, která se zakládá na vývaru a je přímo zaplavená solí. Nebo bulgogi, grilované maso, naložené v moři sójové omáčky našlapané sodíkem. Doslova ke každému jídlu také konzumují porce kimči, což je čínské zelí konzervované v soli.

Přesto mají Korejci celosvětově jednu z nejnižších hladin hypertenze, koronárních chorob a úmrtí na kardiovaskulární choroby. Je to známo jako „korejský paradox“, ačkoli za Koreu můžete směle dosadit jakoukoli z třinácti dalších zemí a získáte další „paradoxy“ týkajíci se příjmu soli.

Všechny tři země s nejnižší mírou úmrtnosti na koronární choroby na světě (Japonsko, Francie a Jižní Korea) konzumují stravu s velmi vysokým obsahem soli. Středomořská strava, která je nyní široce doporučována jako zdravá strava pro srdce, obsahuje také docela dost soli (jen si vzpomeňte na sardinky, ančovičky, olivy, kapary, zralé sýry, polévky, měkkýše a korýše i kozí mléko). Francouzi, kteří jedí stejně mnoho soli jako lidé ve Spojených státech, si dopřávají sýr, polévku, tradiční chleba i slaná masa, a přesto mají nízkou míru úmrtnosti na koronární choroby. V Norsku konzumují více soli než ve Spojených státech, a přece vykazují nižší míru úmrtnosti na koronární nemoci. A dokonce i Švýcarsko a Kanada mají velmi nízkou úroveň úmrtnosti, a to navzdory velmi slané stravě.

Důležité ovšem je, že všechny tyto země s vysoce slanou stravouse vyznačují dlouhou průměrnou délkou života, včetně Japonska, kde lidé žijí nejdéle na světě. Lotyšsko, které má ve srovnáni s Japonskem poloviční příjem soli (7 gramů oproti 13 gramům), převyšuje Japonsko v míře úmrtnosti desetkrát.

Existuje nepochybně mnoho faktorů, které těmto číslům nahrávají. Ano, většina sodíku v Koreji pocházi z kimči (solená kvašená zelenina, která má pravdepodobně i další prospěšné vlastnosti), a nikoli ze zpracovaných potravin. Nicméně podstatné je, že i mezi zeměmi známými konzumací vysokého množství soli je nejméně koronárních chorob v těch, kde se jí nejvíce sodíku. Třeba skupina korejských žen, která příjímala nejvyšší množství sodíku, měla o 13,5 procenta nižší výskyt hypertenze ve srovnáni se skupinou, která konzumovala nejnižší množství sodíku. A nejméně čtrnáct zemí, kde sej í strava s vysokým obsahom soli, má nízkou úmrtnost na koronárni nemoci. Všechny tyto státy konzumují stejné dávky soli jako lidé ve Spojených státech, jestli ne víc, a přesto mají nižší úmrtnost na koronárni choroby.

Všem nám znovu a znovu vykládali, že sůl zvyšuje krevní tlak, což následně zvyšuje riziko mozkové mrtvice a infarktu. Jenže když se podívame na populační údaje, je jasné, že strava s vysokým obsahem soli zjevně mozkovou mrtvici a infarkt nezpůsobuje. Spíš vidíme, že vysoké příjmy soli riziko kardiovaskulárních chorob a předčasného úmrtí snižují. Tak jak to je? Jak je možné, že Korejci, Francouzi a Japonci mohou jíst tolik soli, a přitom se jejich srdce těší dobrému zdraví? Proč jim všechna ta sůl nezvedá krevní tlak? Podívejte se blíže na to, co se vlastně děje v lidským těle, když jíme stravu s malým množstvím soli, normálním množstvím soli a vysokým množstvím soli…“

Viac o vojne proti soli a ako sme sa dali oklamať, v knihe od Dr. Jamesa DiNicolantonia – Pravda o Soli. Klamstvá odborníkov o látke, bez ktorej nemôžeme žiť.

https://www.rinok.sk/Pravda-o-soli-d814.htm

www.biosferaklub.info

Páčilo sa? Zdieľajte:

Ďalšie články z tejto kategórie