Lidský organizmus obsahuje různé buňky včetně rakovinových. A jako vynalézavá bytost, vymyslel člověk životní podmínky, v nichž se nádorové buňky začaly úspěšně rozvíjet a požírat nejen to, co „propouští skrz sebe“, ale i svého pána. Tedy člověk pěstuje nádory ve svém těle sám.
Když mluvím o životních podmínkach, mám na mysli způsob života člověka a stravování. Jen se podívejte, čím láduje svůj žaludek současný člověk. Již nejednou jsem říkal, že konzumovat fermež je nebezpečné, je to velmi silný karcinogen. Čtenář možná namítne, že lidé fermež nekonzumují. Avšak já se vás zeptám: co jsou rostlinné oleje, obzvlášť rafinované? Je to typická fermež. Jsou to žlučopudné mastné kyseliny, které se ve skutečnosti velmi podobají zásadám.
Nicméně všichni dietologové stále opakují: Konzumujte více oleje…“ Už nemluvě o Paulu Braggovi, který ve své knize Zázrak hladovění označil sůl za bílou smrt lidstva. Dle mého názoru toto tvrzení je do takové míry komické, že se více podobá úmyslné dezinformaci.
Podívejme se na život velryby. Její mládě vypije denně půl tuny mléka. Výzkumy prokázaly, že mléko velryby není nic jiného než čistá voda, jež obsahuje bílkoviny, tuky a 26 aminokyselin. Sůl z mořské vody v něm téměř chybí. Kam se ale ztratila?
Žaludek velryby můžeme přirovnat k velkému kastrolu, do kterého velryba házi tuny mořské vody, jež obsahuje slučeniny rtuti, olova, stříbra a jiných prvků, a také několik tun planktonu, jenž obsahuje bílkoviny. Žaludeční stěny velryby produkují denně kolem 100 kg pepsinu. V této směsi se bílkoviny štěpí na aminokyseliny, které jsou kyseliny a zásady zároveň. Dále v průbehu trávení mezi aminokyselinami docházi ke složitým reakcím neutralizace, v jejichž důsledku vznikají bílkoviny, aminokyseliny a voda potřebné pro organizmus. Proto velryba nepotřebuje sladkou vodu zvenčí. Ona si ji vytváří sama.
Žaludek člověka se málo čím liší od žaludku velryby, jelikož my jsme také savci. Proto se v našem žaludku bílkovinová strava stejně tak štepí na aminokyseliny, které se vytváří za podmínky, že v organizmu jsou přítomny všechny minerály stvořené přírodou. Přičemž v tomto případě je lepší mořská sůl.
Buňky, jež tvoří lidské tělo, nejsou zvlášť dlouhověké. Jejich životnost je od 30 minut do jednoho roku. Bylo určeno, že během jednoho dne v lidském těle umíra až půl kilogramu buněk. Co je má rozpustit a vyplavit z organizmu?
Jak jsem se již zmínil na začátku knihy, je to práce žaludečních šťav. Z 8 – 9 litrů žaludečních šťáv, jež denně vyprodukuje lidský organizmus, se jen 2 % využijí na trávení jídla. Zbylých 98 % se vstřebáva do krve. Tato skutečnost nám dovoluje tvrdit, že se krevní plazma podobá žaludečním šťávám. Také se ukázalo, že naše žaludeční šťávy rozpouštějí nejen odumřelé buňky, ale také staré buňky, poškozené nitráty, volnými radikály, karcinogenními látkami, ťežkými kovy, radionuklidy. Rozpouští dokonce rakovinové buňky. Jediným druhem buněk, který nedokáže rozpustit žaludeční šťáva, jsou mladé zdravé buňky, jež mají sverázné poznávací znamení – nukleové kyseliny mladé buňky a nukleové kyseliny žaludečních šťáv jsou stejné.
Tedy žaludeční šťávy člověka jsou velmi chytrým rozpouštědlem. A pokud bychom mluvili o rakovině, její léčba je nesmyslná. Jestli někdo má v těle nějaký nádor, znamená to, že tento člověk má špatné složení žaludečních šťáv. Není třeba používat léky, ale obnovovat vlastní žaludeční šťávy v náležité podobě, tedy kyselé.
Jak již víme, krev se svým složením podobá žaludečním šťávám. A ty obsahují pepsin a kyseliny. Pepsin opět je tvořen 26 aminokyselinami, z nichž 8 je nahraditelných, 2 – těžce nahraditelné a nevytváří se v organizmu. Člověk je získává z potravy. Zbylých 16 aminokyselin organizmus vytváří v případě přítomnosti všech nenahraditelných.
Teď se podívejme na naši stravu. Například rýžová kaše obsahuje pouze jednu nenahraditelnou aminokyselinu. Ječné kroupy, hrách, kukuřičná, ovesná či pohanková kaše jsou na tom stejně. Tedy ať si dopřejeme jakoukoliv rostlinnou stravu, naše žaludeční šťávy nebudou v pořádku.
Bílkovinová strava je v tomto smyslu lepší. Například vejce obsahuje 4 nenahraditelné aminokyseliny. Jsou v něm i jiné, ale v menším množství. Zato malá rybička se podobá celému beranovi – obsahuje všech 26 aminokyselin. Nicméně člověk nekonzumuje jen ryby. Navíc aminokyseliny jsou jen části věci. Mezi 26 aminokyselinami jsou některé velmi zásadité. Ty, které jsou obsažené v mase, rybách, či vejci, jsou z větší části kyselé. Aminokyseliny obsažené v rostlinné stravě jsou výhradně zásadité. Proto ať chceme či nechceme, náš organizmus je pod vlivem zásaditých látek rostlinné potravy, včetne produktů z mouky.
Ješte před 200-300 lety se mezi lidmi nevyskytovalo tak velké množství nádorových onemocnění. Za těchto starých časů se také nedoporučovala výhradně rostlinná strava bez soli a co nejvíce rostlinných olejů. Tedy lidský organizmus nečelil tak velkému útoku zásaditých látek…
Ješte bych se chtěl zmínit o prvku, který je velmi důležitý pro lidský organizmus, a tám je jód. Jde o to, že takzvaná jódová sůl, která se prodáva v obchodech, jód, pro jeho prchavost, již neobsahuje. Zůstal pouhý nápis na obalu. Co můžeme udělat? Jak máme doplnit tento prvek v našem organizmu? Je třeba jej čerpat z potravin. Uvádim recept výtečného pokrmu, který si připravuji, když chci ve svém organizmu doplnit jód.
-
Oloupejte brambory a uvařte je. Pak slijte vodu, přidejte do kastrolu máslo, sůl, syrové domáci vejce a vše rozšťouchejte. Ke konci k bramborům přidejte 1 – 2 lžíce rozemletých suchých mořských řas.
Mořské řasy obsahují jód, ale ten se špatně vstřebáva. Když se však octne v „škrobovém prostředí“ (škrob má schopnost spojovat se s jódem a vytvářet komlex škrob – jód), pak nemá možnost vyprchat. Jód, který kápnete do mléka, se nevstřebává a organizmus jej vylučuje nevyužitý. Tablety, jež obsahují jód, již dávno jsou bez jódu. Aby nevyprchal, musíme jej vázat, tedy spojit se škrobem.
Z knihy Borisa Bolotova „Zdravý člověk v nezdravém světe“
https://www.rinok.sk/Zdravy-clovek-v-nezdravem-svete-d41.htm
Preložil: OZ Biosféra www.biosferaklub.info