Tento článek jasně ukazuje, že mnozí úředníci měli uzavřené tajné dohody s výrobci jedovatých vakcín, dostávali od nich peníze a za to klamali celé národy, které nutili do smrtícího očkování. Stovky tisíc z nich se stali postiženými…
Autor – Robert F. Kennedy-ml., advokát (USA), Plná verze.
V červnu roku 2000 se skupina prominentních státních vědců a úředníků z oboru zdraví sešla na setkání ve vzdáleném konferenčním sále v Norcross, ve státě Georgia, vyzvaná Centrem kontroly a prevence onemocnění (CDC). Setkání bylo uskutečněno v malém metodickém centru v poušti, aby se zachovalo v maximálním utajení. Pořadatelé neudělali žádná veřejná oznámení o této konferenci – pouze 52 účastníků setkání dostalo vlastní pozvánku.
Mezi nimi byli vyšší úředníci z Centra kontroly onemocnění a Řízení kontroly potravin a léků (FDA), hlavní odborník pro vakcinaci z celosvětové organizace zdraví v Ženevě a úředníci všech velkých výrobců vakcín, včetně „GlaxoSmithKline“, „Merk“, „Viet“ a „AventisPaster“. Všechny diskutované vědecké údaje byly „přísně tajné“, což stále účastníkům připomínali úředníci z Centra kontroly onemocnění. Účastníkům nebyly povoleny fotokopie dokumentů a po ukončení této konference neměli ani právo si s sebou vzít jakékoliv zápisky.
Federální úředníci a představitelé farmaceutických společností se sešli, aby projednali alarmující výsledky posledního výzkumu, které nastolily důležité otázky, spojené s bezpečím většiny základních vakcín, používaných pro novorozence a malé děti. Ze slov epidemiologa z Centra kontroly onemocnění Toma Verstraetena, který analyzoval základní údaje centra, ve kterém jsou uloženy medicinské karty 100 000 dětí, je příčinou dramatického nárůstu onemocnění autizmem a většinou jiných neurologických poruch u dětí přítomný rtuťný konzervant ve vakcínách.
„Byl jsem doslova v šoku z toho, co jsem objevil“, oznámil Verstraeten zúčastněným v Simpsonwood, přičemž se odkazoval na ohromné množství předcházejících sledování, která prokázala spojení mezi používáním thimerosalu a takovými dětskými onemocněními, jako je opožděný vývoj řeči, syndrom deficitu pozornosti, hyperaktivita, autizmus.
Od roku 1991, kdy Centrum kontroly onemocnění a Řízení kontroly potravin a léků doporučilo dávat malým dětem tři doplňující vakcíny, ve kterých se používá tento konzervant (v některých případech se děti očkovaly už v prvních hodinách jejich života), onemocnění autizmem vzrostlo 15x (z 1 dítěte z 2500 dětí, nyní z 1 dítěte ze 166 dětí).
Dokonce pro lékaře, kteří se ve své činnosti zajímají o otázky života a smrti, byly tyto údaje děsivé. „Můžete dělat, co chcete“, řekl Bill Vail, konzultant americké akademie pediatrie, „ale výsledky jsou statisticky významné“. Dr. Richard Johnson, imunolog a pediatr z univerzity v Coloradu, jehož vnuk se narodil zrovna v den začátku této konference, byl znepokojen nejvíce ze všech. „Chcete vědět, co nyní cítím?“ zeptal se tehdy. „Promiňte mi za tento osobní komentář, ale já si nepřeji, aby mému vnukovi byly vpraveny vakcíny s thimerosalem, dokud se nevyjasní, co se tu vůbec děje.“
Nicméně, namísto toho, aby se informovala veřejnost a přestal se používat thimerosal v dětských vakcínách, úředníci v Simpsonwood věnovali spoustu času na to, aby projednali, jak právě tyto nebezpečné údaje skrýt před veřejností. Podle předpisu, dosaženého díky Zákonu o svobodě informací, byla většina účastníků znepokojena tím, jaký budou mít tyto nebezpečné údaje o thimerosalu vliv na farmaceutický průmysl.
„Nacházíme se v nevýhodné pozici z hlediska hlavního soudního líčení“, oznámil Dr. Robert Brent, pediatr z dětské nemocnice Alfreda I. Duponta v Delaware. „Staneme se výbornou kořistí pro právníky navrhovatele.“ Dr. Bob Chen, vedoucí oddělení bezpečnosti vakcín Centra kontroly onemocnění, si s úlevou všiml, že „vzhledem k důležitosti této informace, jsme schopni ji uchránit před nepovolanými, dalo by se říci, že je méně odpovědných rukou.“ Dr. John Klements, poradce vakcinace celosvětové organizace Zdraví oznámil, že tento výzkum „snad neměl proběhnout vůbec“. Doplnil, že „výsledky výzkumu je potřeba zpracovat odpovídajícím způsobem“, ovšem upozornil na to, že „to může být zneužito lidmi zvenčí a my to nemáme možnost zkontrolovat“.
Ve skutečnosti byla vláda o to více znepokojena tím, co udělat s objeveným problémem, než s ochranou dětského zdraví. Centrum kontroly onemocnění zaplatilo institutu medicíny za provedení nového výzkumu, navrženého tak, aby rehabilitoval thimerosal a objednaní vědci měli povinnost odstranit spojitost mezi thimerosalem a autizmem. Centrum kontroly onemocnění zatajilo výsledky výzkumu Verstraetena, i když tyto byly určeny pro okamžitou publikaci a oznámil ostatním vědcům, že údaje „jsou ztraceny“ a nedají se znovu obnovit.
Na rozdíl od Zákona o svobodě informací, byly všechny základní údaje o očkování předány soukromé společnosti a přístup vědců k nim byl omezen. Ve chvíli, kdy Verstraeten v roce 2003 nakonec opublikoval svoje výzkumy, už pracoval pro společnost „GlaxoSmithKline“ a předělal tyto údaje tak, aby se vytratilo spojení mezi thimerosalem a autizmem.
Výrobci vakcín už začali odstraňovat thimerosal z vakcín, které byly určeny pro americké novorozence, ale do minulého roku pokračovali ve vyprodávání zásob obsahujících rtuť se slevou. Centrum kontroly onemocnění a Řízení kontroly potravin a léků jim podali ruku ku pomoci, odkoupením pro ně utopených vakcín s thimerosalem pro prodej v rozvojových státech. Zároveň povolili farmaceutickým korporacím pokračovat v používání tohoto konzervantu v některých vakcínách pro Ameriku, včetně dětských chřipkových vakcín a vakcín proti tetanu, plánované pro jedenáctileté děti.
Farmaceutickým koncernům se dostává podpory i od některých vlivných zákonodárců z Washingtonu. Senátní většinový vůdce Bill Frist, který dostal 873 tisíc dolarů darované farmaceutickým průmyslem, pracuje na tom, aby pomohl výrobcům vakcín vyhnout se odpovědnosti ve více než 4200 soudních žalobách, podaných rodiči postižených dětí. Pětkrát se Frist pokoušel skrýt právní dokumenty, týkající se vakcín, včetně dokumentů ze Simpsonwood a též se snažil ochránit „Eli Lilly“, výrobce thimerosalu, od soudních výzev.
Den poté, co Frist v roce 2002, aniž by to vzbudilo pozornost, představil novelu známou jako „ochrana údajů zákona „Eli Lilly“ v zákoně o vnitřní bezpečnosti (Homeland Security bill), darovala „Eli Lilly“ 10 000 dolarů společnosti Frista a koupila 5000 exemplářů jeho knihy o bioterorizmu. Tato změna byla v roce 2003 zrušena kongresem, avšak o něco dříve v tom roce provedl Frist druhou novelu v zákoně proti terorizmu, výsledkem čehož dětem, které byly postiženy onemocněním mozku po očkování, byla zrušena kompenzace. „Soudní procesy mají takovou sílu, že mohou zničit podnikání výrobců vakcín a omezit naše možnosti vyrovnat se s bio-útoky teroristů“, oznámil Dean Rosen, zákonodárný pomocník Frista k otázkám ke zdraví.
Dokonce i mnozí konzervativci byli šokováni úsilími, připojeným vládou k tomu, aby se skryla informace o škodlivosti thimerosalu. Dan Burton, republikánec z Indiany, studoval materiály tříletého vyšetřování o thimerosalu poté, co jeho vnukovi byla stanovena diagnóza autizmu. Ve svých závěrech výbor pro vládní reformy sněmovny reprezentantů oznámil, že „thimerosal, používaný ve vakcínách jako konzervant, je přímo odpovědný za epidemii autizmu“.
„Této epidemii se dalo, pravděpodobně, předejít nebo zmenšit její rozsah, kdyby Řízení kontroly potravin a léků udělilo svoji pozornost na nepřítomnost údajů o bezpečnosti injekčního thimerosalu, známého jako neurotoxin… Řízení kontroly potravin a léků a další zdravotní instituce přijaly skutečnost – doplnil výbor – a spáchaly zneužití za účelem ochrany svých zájmů… a ukazuje nepřiměřenou protekci v souvislosti s farmaceutickým průmyslem.“
Historie o tom, jak se vládní organizace ochrany zdraví v součinnosti s velkým farmaceutickým koncernem snažila skrýt od veřejnosti informaci o škodlivosti thimerosalu – to je historie o korporační aroganci, o moci a chamtivosti. Já jsem byl do tohoto konfliktu zavlečen proti své vůli. Jako advokát a odborník na problémy s životním prostředím, mnoho let se zabývám otázkami toxičnosti rtuti, často jsem se setkával s rodiči autistických dětí, které byly absolutně přesvědčení o tom, že jejich děti byly postiženy po očkování…
Až po přečtení materiálů ze Simpsonwood, po seznámení se s hlavními vědeckými výzkumy na tohle téma, po setkáních s nejlepšími národními experty ohledně rtuti, jsem se přesvědčil o tom, že spojení mezi používáním thimerosalu a epidemií dětských neurologických onemocnění rozhodně existuje. Pět mých dětí patří k pokolení thimerosalu, tedy k těm, kdo se narodil mezi roky 1989 a 2003. Zejména ony dostaly velikou dávku rtuti ve vakcínách. „Základní školy jsou přeplněny dětmi, u kterých jsou pozorovány symptomy neurologických poškození nebo narušení imunitního systému“, řekla Patty White, školní zdravotní sestra, zástupcům výboru pro vládní reformy v roce 1999. „Předpokládali jsme, že očkování má udělat naše děti zdravějšími, nicméně za 25 let práce ve škole jsem nikdy neviděla takové množství nemocných dětí. Cítím, že s našimi dětmi dělají něco, co je velmi špatné…“
V nynější době je více než 500 000 dětí postižených autizmem a každý rok pediatři diagnostikují více než 40 000 nových případů. Tato nemoc byla neznámá do roku 1943, kdy byla poprvé popsána a diagnostikována u 11 dětí, které se narodily několik měsíců po tom, jak byl thimerosal použit v dětských vakcínách v roce 1931.
Někteří skeptici zpochybňují to, že příčinou autizmu jsou právě vakcíny s thimerosalem. Přesvědčují, že růst onemocnění autizmem je spojen s tím, že se ho naučili lékaři lépe diagnostikovat – v lepším případě je však teorie sporná, protože většina nových případů autizmu se registruje u dětí jednoho pokolení. „Když by byla epidemie skutečně jen výsledkem lepší diagnostiky“, ironicky podotýká Dr. Boyd Haley, světová autorita v oblasti toxičnosti rtuti, „tak kde jsou všichni dvacetiletí autisti?“
Jiní vědci poukazují na to, že Američané nyní ve svém organizmu hromadí větší množství rtuti, než to bylo dříve, protože rtuť je obsažena v rybě i zubním amalgamu, proto je thimerosal jen částí o hodně většího problému. Já ale věřím tomu, že tento problém si zasluhuje o mnoho více pozornosti, než se mu uděluje nyní. Nicméně je očividné, že koncentrace rtuti ve vakcínách zastiňuje všechny ostatní zdroje možného nakažení rtutí našich dětí.
Co však nejvíce šokuje v této historii, to je úsilí, které je podbízeno mnoha význačným badatelům nato, aby ignorovali nebo skrývali pravdu o thimerosalu. Od samého začátku byly vědecké důkazy proti rtuťným doplňkům mimořádně přesvědčivé. Konzervant, který se používá proti rozvoji plísní a bakterií ve vakcínách, obsahuje methylrtuť, mocný neurotoxin. Množství výzkumů prokázalo, že rtuť má tendenci hromadit se v mozku primátů a jiných živočichů poté, co dostanou injekci s takovou vakcínou a to, že rozvíjející se mozek kojence je tímto velmi zranitelný.
Ruský výzkum v r. 1977 objevil, že dospělí, kterým byla vpravena methylrtuť v nižších koncentracích než je ta, kterou dostaly americké děti, ještě roky potom trpěli poškozením mozku. Rusko zakázalo thimerosal ve vakcínách před 20 lety (tato informace autora je však chybná, rtuť se v ruských vakcínách používá i nyní – A.K.) a Dánsko, Rakousko, Japonsko, Velká Británie a všechny skandinávské státy následovaly tohoto příkladu.
„Nepodaří se vám vymyslet výzkum, který by dokázal bezpečnost thimerosalu“, říká Dr. Hailey, vedoucí katedry chemie ve státě Kentucky. „On je prostě příšerně jedovatý. Když vpravíte thimerosal do živočicha, jeho mozek bude poškozený. Když vpravíte thimerosal do živé tkáně, její buňky zemřou. Pokud přidáte thimerosal do Petriho misky, všechny kultury v ní zahynou. Pokud je tohle známé, je nemožné připustit, že je někdo schopný vpravovat thimerosal novorozeným dětem bez obav z následků.“
Interní dokumenty ukazují, že „Eli Lilly“, která vynalezla thimerosal, od samého začátku věděla, že se může stát příčinou poškození a dokonce smrti, jak pro zvířata, tak i pro lidi. Společnost testovala thimerosal v roce 1930, kdy ho vpravila dvaceti dvěma pacientům s meningitidou v posledním stádiu; všichni zemřeli během několika týdnů po vpravení injekce. Tento fakt se „Eli Lilly“ nesnažila uvést ve výsledcích, které oznamovaly, že thimerosal je bezpečný. Vědci v jiné farmaceutické společnosti „Pittman-Moore“ v roce 1935 „Lilly“ upozornili, že poslední údaje o bezpečnosti thimerosalu „neodpovídají jejich výzkumům“. Polovina psů, kterým ve výzkumu „Pittman-Moore“ vpravila vakcínu s thimerosalem, onemocněla, co přivedlo vědce k závěru, že konzervant je „neuspokojivý v kvalitě preparátu pro používání pro psy“.
V následujících desetiletích se důkazy proti používání thimerosalu hromadily. V době druhé světové války ministerstvo obrany tento koncentrát používalo ve vakcínách pro vojáky, ale požadovalo od „Lilly“, aby byl označen jako „jed“.
V roce 1967 byl opublikovaný výzkum v „Aplikační mikrobiologii“ (Applied Microbiology), jež ukázal, že thimerosal zabijí myš, do které je vpraven v podobě vakcíny. O čtyři roky později vlastní výzkum „Lilly“ ukázal, že thimerosal je „toxický pro buňky tkáně“ v koncentraci menší než je jeden na milion – co je 100x méně, než je jeho koncentrace v obyčejné vakcíně! Dokonce i nehledě na to, společnost pokračovala ve výrobě thimerosalu jako „nejedovatého“ a začala ho používat i ve složení místních dezinfekčních prostředků. V jedné nemocnici v Torontu umřelo v r. 1977 deset dětí potom, co jejich pupeční šňůra byla ošetřena dezinfekčním prostředkem, který obsahoval ve svém složení thimerosal.
Řízení kontroly potravy a léků v r. 1982 navrhlo zakázat prodej preparátů, které obsahují thimerosal, bez receptu a v r. 1991, bylo Centrem kontroly onemocnění doporučeno očkovat novorozence vakcínami, které obsahují rtuť. Novorozenci se měli očkovat proti hepatitidě typu B v prvních 24 hodinách jejich života a ve dvou měsících měli být očkováni proti Haemophilus influenzae (gramnegativní fakultativně anaerobní nepohyblivý opouzdřený kokobacil, viz wikipedie) a proti záškrtu, tetanu a černému kašli.
Farmaceutický průmysl si byl dobře vědomý toho, jaké tyto doplnitelné vakcíny v sobě nesou nebezpečí. Ve stejném roce, kdy Centrum kontroly onemocnění schválilo nové vakcíny, dr. Moris Gilleman, jeden ze zakladatelů programu očkovací společnosti „Merk“, upozornil společnost, že šestiměsíční děti, které byly očkované, podstupují vážné nebezpečí otravou rtutí. On doporučoval zákaz používání thimerosalu, „obzvláště ve vakcínách pro nemluvňata a děti“, podotknul také, že průmyslu jsou známé netoxické alternativy. „To nejlepší“, pokračuje, „je použití vakcín neobsahující konzervanty“.
Kamenem úrazu pro „Merk“ a ostatní farmaceutické společnosti se staly peníze. Thimerosal dovolil farmaceutickému průmyslu skladovat vakcíny v lahvičkách, které obsahují několik dávek. To si však vyžaduje doplnitelná opatření kvůli nebezpečí kontaminace vakcíny, protože je nutné vložit jehlu do lahvičky několikrát. Vyrábět velké lahvičky (několik dávek vakcíny) je 2x levnější, než malé (jedna dávka), co zjednodušuje a zlevňuje export vakcín do chudých států třetího světa, kde je risk vzniku epidemií vždy větší.